POHÁDKY JEDNA BÁSEŇ

Pohádka o Třech pradlenách, kterou jsme spolu s dětmi a v tomto případě i se třemi tetičkami - maminkami hráli na Na houpačkách v roce 2018. Text je autorské dílo, také zde v závorkách najdete poznámky k režii. Pokud se chcete do režie pohádky pustit, doporučuji vám, abyste po rozdání rolí a textu všem hercům, velkým i malým, text vyznačili barevně. Stačí aby každý herec nebo herečka měli svoji postavu zvýrazněnou barevnou fixou.

Hodně štěstí při prezentaci a při práci na divadelní pohádce přeje autorka textu, Katarína Fiala 

 

            TŘI PRADLENY 

 

Vypravěč:      Bylo nebylo                              (Přichází vypravěč a poukazuje na Filoménu, která sedí na stolku.)  

                     byla jedna Filoména

                     krásná, hezká, ale lína

Filoména:      Hele, máma jde                        (Sedí na stolečku.)                 

Máma:           Pojď vařit! 

Filoména:      Mně se nechce!                        (Vyskočí ze stolku.)

Máma:           Pojď prát!

Filoména:      Mě to nebaví!                            (Dupne.)

Máma:           Věšet prádlo! 

Filoména:      To by mě ani nenapadlo!          (Chytí se za hlavu.)

Máma:           Žehlit!

Filoména:      Už zase?                                  (Rozhodí ruce.)

Máma:           Běž a ustel si postel!

Filoména:       A proč? Večer tam půjdu spát!  (Ruce v bok.)

Máma:           Pojď příst!

Filoména:      Já mám hlad a chci jíst!            (Dupne.)

Vypravěč:      Maminka nešťastná ruce spíná

 Máma:          Ach děvče, co s tebou?

                     Ostatní děvčata vaří, perou a předou

                      A ty? Neděláš nic! Těpic!           (Prožene Filoménu.)

Filoména:      Au, au, au!

                     Nech toho, mami!

Vypravěč:      Hie! Prrr! 

                     Když tu kočár s královnou zastaví. (Přihopsá princ Filip, který má koně, a za ním jde královna.)

                     Maminka slušně pozdraví.              (Přichází z pohledu diváka zleva.)

Máma:           Dobrý den.                                                                  (Filoména může říct dobrý den, a hned pláče.)

Královna:       Proč to děvče pláče? Proč ten křik?                            (Ukazuje na ni.) (Filip se opírá o koně.)

Vypravěč:      Co měla máma říct?

Máma:           Pláče, pláče, nechce - chce jenom příst a příst...       (Maminka se při slově nechce zarazí.)

                      Kolovrátek točit, tahat nit

                      Ta by dřela

                      od rána až do večera

                      ale kde mám ten len vzít?

Královna:       Pracovité děvče                                                          (Veliká gesta, jakoby malovala do vzduchu velké bubliny.)

                      To se mi líbí

                      Já mám lnu plnou skříň!                                             (Veliká gesta, jakoby malovala do vzduchu velikou skříň.)

                      Vezmu tě na zámek                                                    (Ukazuje na ni rukou.)

                      Ale pod jednou podmínkou                                          (Ukáže prsem, že to má háček, tedy zvedne ukazováček.)

                      Vše spředeš za tři dny

                      a pak

                      můžeš si prince Filipa vzít                                             (Královna bouchne syna, prince Filipa do zad.)

                                                                                                           (Máma s Filoménou se obejmou.)

Všichni:         Držte palce, držte pěsti! Hodně štěstí!

Vypravěč:      Nasedat!

Princ Filip:     Hié!                                                                               (Maminka odchází ze scény.)                                                                                                                      

Vypravěč:      Hie! Jedou na zámek.                                                     (Princ Filip, královna a Filoména se otočí jako dokola,

                     Sama jsem zvědavá                                                        až dojedou na zámek, tedy se zastaví před stolem.)

                     Jak tohle dopadne

                                                                                                             (Filip odchází za oponu, Filoména se postaví před stůl,

                                                                                                             Královna se zastaví vedle Filomény)

Královna:       Kolovrat                                                                       (Královna zatleská - pak řekne repliku.)

Služebnictví:  K vašim službám, tady je

Královna        Len                                                                              (Královna zatleská - pak řekne repliku.)

Služebnictví:  K vašim službám, tady prosím

Královna:       A teď už je to na tobě jen                                            (Ukázat rukou na Filoménu a odchází.)

Filoména:      Já to neumím                                                             (Postaví se, řekne to a zase sedne a pláče)

Vypravěč:      První den se minul, přišla noc

                      za moc to nestálo

                     děvče jen plakalo

                     Kikirikí!

                     Ráno, Královna jde

Královna:      Filoméno, proč nepředeš?

                     Takhle to nesvedeš!

                     Chceš prince

Filoména:      Stýská se mi po mamince                                           (Postaví se, řekne repliku, a zase sedne a pláče.)

Vypravěč:      Druhý den se minul, přišla noc

                     za moc to nestálo

                     děvče jen plakalo

                     Kikirikí

                     Ráno, Královna jde

Královna:       Filoméno, proč nepředeš?

                      Takhle to nesvedeš!

                      Chceš prince?

Filoména:      Stýská se mi po mamince                                              (Postaví se, řekne repliku, a zase sedne na stůl a pláče.)

Vypravěč:      Třetí den se minul, přišla noc

                     Když tu na okno zaťukali tři přadleny                              (Přichází ze strany, z pohledu diváka, zleva.)

Tří pradleny:  Ejchuchu, ejchuchu, ejchuchu                                         (Příchod.)

Filoména:      Vááá! Kdo jste?

                     No vy vypadáte, co to máte? Kdo jste?

Tři pradleny:  My jsme tři přadleny, (     vykročíme první nohou na místě)

                     My jsme tři tetičky (vykročíme druhou nohou na místě)

                     Utři tvářičky!           (Můžou naznačit.)

Rozmarýna:   Já jsem Rozmarýna!   (Vykročí dopředu, představí se a zase zpět.)

Serafína:       Já jsem Serafína!       (Vykročí dopředu, představí se a zase zpět)

Kryšpína:       Já jsem Kryšpína!      (Vykročí dopředu, představí se a zase zpět)

Filoména:       Ano. A jak se vám to stalo? (Filoménu vedu za ruku a říkám s ní text, nebo napovídám)

                     Proč máš tak veliký palec?

                     Proč máš tak velikou nohu?

                      A proč máš tak velikou pusu?

Tři pradleny:  Ale, to nic není, to máme od předení           (Velikánské gesta, mávnout rukou, nic to není)

Rizmarýna:    Ejchuchchu! Já šlapu kolovrat, jak jen mohu a tak mám velkou nohu (velké gesta, vykročit dopředu)

Serqfína:       Eichuchchu! Já jsem znalec, já si sliním palec (velké gesta, vykročit dopředu)

Kryšpína:      Ejchuchu! Juchuchu! Já mám velkou pusu jako do cirkusu, ale jen (pauza) pusou sliním len (velké..)

Tři přadleny:  Ejchuchu! My vše spředeme, my vše svedeme (velké gesta)

                      Přišli jsme ti pomoct

                      To zvládneme za noc

                      To půjde, do rána to bude

                      Ale pod jednou podmínkou

                      Na svatbě musíš říct přede všemi hosty (ukazujete všechny prstem!)

                      že jsme tvé tetičky

                      a nesmíš se za nás stydět

 Filoména:     Tetičky moje, ráda

                      Ráda vás pozvu na svatbu

 Tři přadleny: Teď se dobře dívej!

                      Jdeme na to! (říkám já, můžete i vy, je to věta na přesun ke kolovrátku)

                      Vr, vr, vr, vr,vr, vr, vr,vr, vr, vr… (píseň u které se přede)

                      Vr, vr, vr! (podáváte si košík)

                      A je to! (gesto A je to! )

Vypravěč:       Šupito přesto, len zmizel a stala se z něho příze!

Tetičky moje,  děkuji!

Ejchuchu.       Mizíme. Filoméno nezapomeň na nás! Ejchuchu! (odcházíte)

                      Kikirikí

                      Ráno, Královna jde!

a diví se velice, všechen len je spředen

 

Filoméno, ty jsi to dokázala

vše spředla

bude svatba!

 

Princi! (volá vypravěč, může volat i královna a Filoména)

Hie! Byl jsem na lovu. Svatební oběd! Hostina! Divoký zajíc… (dojede s koněm, pokládá na stůl)

Princezna, Královna i maminka se usmívá

 

Když tu kráčí tři přadleny

Ááá ! (princ se lekne spadne na zem)

Tetičky moje, vítejte, ráda vás vidím (prince se zvedne, pomáhá mu princezna)

Kdo to je? Princ se dost diví

 

To jsou mé tetičky, jsou hodné. Rozmarýna, Serafína, Kryšpína

 

Ale proč má jedna tak veliký palec

a proč má druhá pusu jako do cirkusu

a proč má třetí velkou nohu jako obr

 

To od předení

 

Ejchuchcu! Já šlapu kolovrat, jak jen mohu a tak mám velkou nohu

Eichuchcu! Já jsem znalec, já si sliním palec

Ejchuchu! Juchuchu! Já mám velkou pusu jako do cirkusu, ale jen (pauza) pusou sliním len

 

Já princ Filip I. Mám jedno přání (prince vyskočí na stůl)

Tak víš co Filoméno

Už nikdy víc nesmíš příst!

 

Abys byla pořád hezká

jako dneska

Pozor děti, svatební kytice letí! (skočí se stolu)............……